Děti nové doby

Problémové děti existovaly vždycky. Ale v posledních letech se zdá, jako by jich přibývalo. A stejně jako přibývá takových děti, přibývá rodičů, vychovatelů nebo pěstounů, kteří si s nimi neví rady.

Možná to znáte i vy? Vaše kamarádky se těší na všechny oslavy a akce. Vy se jich děsíte. V létě se bojíte sednout si s kamarádkami na zahrádku, vpustit dítě na písek a dát si v klidu sklenici džusu. Proč? Protože víte, že by to vůbec nebylo v klidu.  Vaše dítě se totiž neumí zařadit do kolektivu, je neuvěřitelně divoké a rozjívené, případně Vás vůbec neposlouchá, v horším případě dokonce ubližuje jiným dětem.

V souvislosti s výše popsaným chováním často padají slova jako hyperaktivní, poruchy učení a chování, deficitní syndromy, ale také obvinění a pošuškávání, že jde o pouhou benevolenci, nevychovanost nebo rozmazlenost.

Tak jak to je doopravdy?

Těžko říct. Já osobně se domnívám, že tyto děti jsou zázračné a jediným "problémem" je, že nás nepřetržitě a neúnavně nutí ke konfrontaci se sebou samými!  Tyto děti chtějí své rodiče přimět k tomu, aby se sami vyvíjeli. Aby je k tomu přinutili, mohou používat nejrůznější způsoby chování a emocí. Jejich chování se změní, jakmile rodiče tuto výzvu přijmou!

Znát a hlavně pochopit vlastnosti indigových dětí je velmi důležité a prospěšné, pokud víme, jaké jsou, a hlavně proč takové jsou, je mnohem jednoduší najít společnou cestu smíru, oboustranného naplnění a lásky. Vhodným chováním, vyvarováním se některých základních chyb se zbavíme chaosu, křiku a pláče a místo toho nastolíme harmonii a stabilitu.

Indigové děti mají nejednu úžasnou vlastnost. Jako tu stěžejní, tu, od které se odvíjejí všechny ostatní, bych uvedla bezvýhradnost. Indigové děti neposuzují a neodsuzují. Bezvýhradně přijímají.