Každý čin, slovo a myšlenka – pozitivní či negativní – zanechává v mysli otisky.

Úkolem našeho života je život prožít – prožít ho vědomě, láskyplně a v souladu se svým potenciálem. V každém lidském vztahu se však projevují zákony karmy, které nám neustále připomínají, že množství energie, kterou vydáme, se nám vrátí.

Sanskrské slovo „karma“ znamená „osobnost“, „charakter“ a také „čin“, „skutek“ a „osud“, proč tolik významů bych vysvětlila asi takto: ta samá příčina, která člověku vtiskne jeho charakter, způsobí také jeho skutky a ty se k tomu danému člověku vrátí zpátky a stávají se jeho osudem.

 Jde v podstatě o Newtonův zákon akce a reakce, o staré dobré rčení „Boží mlýny melou sice pomalu, ale přece“, nebo „co zaseješ, to sklidíš“. Nemusí to být zákonitě „oko za oko“, ale to, co vydáme (ať už dobré nebo špatné) se nám zákonitě vrátí. Možná to nebude hned dnes nebo zítra, ale v budoucnu určitě.

Karmické zákony nám říkají, že prostředí, ve kterém jsme vyrůstali nebo ve kterém žijeme, naše osobnost, vztahy v práci i v soukromém životě jsou výsledkem toho, co jsme si mysleli, co jsme dělali – včera, před rokem nebo v minulém životě. 

Karmu můžeme definovat jako výchovný („nápravný“) program lidské duše. Tato výchova většinou funguje klasickou metodou „cukru a biče“ – chováš-li se správně, v souladu s vesmírnými zákony, pak budeš odměněn, bude ti dobře, budeš mít vše, čeho bude potřeba, a naopak. Nejobtížnějšími a nejčastějšími (možná dokonce i nepřetržitými) oblastmi naší výchovy jsou rodina a děti. Následuje práce.

Rychlost aplikace výchovných postupů závisí především na schopnosti jedince reagovat na tyto postupy – pokud někdo nechápe předešlá poučení, nemá cenu začínat s dalším.

Hnací silou osudu je člověk sám, a pokud touží změnit svůj osud, musí nejprve změnit svůj charakter. Člověk, který má nízkou povahu, je otrokem svých instinktů, je též otrokem svého osudu. Pokud však člověk pozná hnací motor svého osudu, jeho cesta ke svobodě se jako zázrakem otevře. Kdykoliv zvítězí sám nad sebou, zvítězí nad svým osudem!

Všeobecné rady:

-          Nežít příliš náročně (prožívat a především vážit si i zdánlivých maličkostí)

-          Milovat (sebe – nebudeš přece dělat věci, které ti škodí, svou práci, své koníčky, ostatním odpouštěj, směj se s nimi)

-          Nehledat a nevyvolávat konflikty (ani sám v sobě!)

-          Nauč se nenudit a být spokojen (důležité je cítit se naplněn, mít koníčka, který nás baví)

-          Kroť své ego a sobectví

-          Nehřeš slovem ani myšlenkou

-          Dělej rozhodnutí (kdo nic nedělá, sice nic nezkazí, ale nakonec zjistí, že nemůže dělat vůbec nic, protože ho svazuje strach – neboj se využít okamžiku!)

-          Hledej nové zážitky a podněty